Jen tak, Ti kladu otázku,
cítíš tu něhu z obrázku?
Růže, tak krásný něžný květ,
vždy láká mě, si přivonět...
Víla, jako by s Tebou právě byla,
tak milá... něžně Tě políbila...
Křidélka něžná, jak ta peříčka...
Přináší sen, tak něžný pod víčka...
A z pavučinek sítě, něžně utkané,
štěstíčkem od pavoučků a láskou protkané...
Vše umocněno plamínky všech svíček,
vchází přímo a něžně do srdíček..... Cítíš?

Jasně že cítím milá vílo :)
Jen tvrdé srdce by to necítilo.
A to mé srdce roztaje..
Když mu Tvá melodie zahraje..
Mucky :)

Za malým útesem, tam v dáli za lesem ...
Pod prahem ukrývám kouzelný klíček...
Kolik už odemkl zavřených víček?
... zná všechny zámečky od srdíček...
     
Ten malý princ.. nebo snad víla je to ?
Tančí s večerním přílivem a volá svou píseň.
Snad pro kousek štěstí, snad... aby necítil tíseň...
Bojí se odemknout a zpívá.. tak krásně zpívá..
Znovu se pomalu stmívá.. nastává noc pošeptání..

... už zívá a cítí, jak nad ním se někdo sklání...
Je to jen sen, či touha a sladké procitání ... ?
Srdíčka.. všude v tom snu jsou srdíčka..
..tančící hvězdy a sluníčka..
Rozlévá se v nich ta píseň a hladí.
Láska je to, co každou strunku ladí ...
... a všechna srdce rozechvívá...
proto ta píseň, tak tichá hladí, něžně zpívá...
...sny rozplinuté v náruči...

Barevné ráno..
Vesmírné verše vlasy rozestlané do radosti.
V nich vše co bylo na starosti..
..zdá se malé..
a Ty, nabaž se do sytostí, té krásy nenadálé...
..úsměvy ze světa sluníček a kouzelných klíčků..

Ukrytý svět za malým útesem..
Šumící břehy a ptačí cvrlikání.
Na ptačích křídlech ponesem..
Radostnou píseň ranní..

Kam nás proud veršů zanese?

Pomaličku polehoučku,každý veršík prociťujem..
Klidné vody vodopády, podle rytmu srdce plujem..
Každý z nás tam touží žít,
alespoň na chvilku, tou malou vílou být...
a na vlastní kůži ten kouzelný svět a krásu pocítit..

Nakoukni klíčovou dirkou..
Můžeš se tajně podívat..
Šeptá Ti ptačí pírko?
Nebo jen hravý větřík snad?

Cestičkou ouškem od jehličí.
Oklikou k chaloupce trpasličí..
A ocitneš se v ráji,
 kde si spolu všechny tvé smysly hrají...
Jak malé děti, starosti odkládají...
...Tak VSTUP...a neklepej...
...Je přeci otevřeno...

Na bílém linkovaném papíře..
Je svět kouzelného malíře.
Nebe do modra a růže do růžova.
Vybarvím Tvoje srdce znova..
Ukrytý kouzelný svět..

Otevírám..
Otevírám.. a nemám slov, zírám...
Ta krása nelze popsat slovy...

I Ty, jenž tyto verše čteš, to cítíš...
Tak krásný něžný svět leč papírový..
Napsaný řádku po řádce..
Snad jenom vymyšlený v pohádce?
Tě volá..
Tak pojď a vrať se se mnou do pohádky,
sejdem se za malým útesem na mezi....
vždyť lidský život je tak krátký...
a v pohádce vždy dobro, nad zlem zvítězí....







Pssst, poslouchej....  

Veršíky z listí poskládám,
bude z nich velký strom lásky...
Stále tě lásko postrádám,
na čele přibívají vrásky...
na srdci cítím podzimní tíseň
nebo to tíseň z lásky je?
Složím tak smutnou lásky píseň
podzimní větřík Ti ji smutně zapěje...
Podzim už opět převzal svou moc,
dny se nám krátí, delší je noc.
Noc bez Tebe je prázdná, víc a více,
už dohořívá plamen dlouhé svíce...
... a Ty tu nejsi.
Lásko má, kde jsi?
vosk po svíci jak slza, stéká dolů,
vím, že my nikdy nebudeme spolu.
Nebudeme spolu, u jednoho stolu sedět,
nebudem si nikdy do svých očí, s láskou hledět...
Nechci ten smutek cítit, chci za ruku Tě chytit
a jiskřičky v očích Tvých, vidět svítit...
... a vidět jak Ti očka září,
vymzat smutné dny v kalendáři.
Tak v myšlenkách Tě mám
a s Tebou, pouze v mysli, zas smutně ulehám...
Usínám s nadějí, že ráno se probudím
a najednou Tě vedle sebe lásko žřím...

(dari)

Natáhnout ruku bych teď chtěla
a dotkla bych se Tvého těla...

Jen letmý dotek bych pocítila,
na víčka něžně Tě políbila... 

A na dosah bych náhle měla
vůni a teplo Tvého těla!

Jiskřička lásky by přeletěla ... a já?
...asi bych navždy oněměla!

(darmar)

Krásný večer, plný exotiky,
potom sladké, romantické sníky...

Krásný večer, plný něhy, lásky,
sladké usínání, v náruči své lásky...

D ♥

 S kyticí v ruce sedávám,
Tobě jí v duchu podávám,
zasněná...
Svou lásku v srdci mám,
navždy jí schovávám,
bez jména... ♥


(darmar)

Nebuďte smutní,
když venku prší,
vždyť lásce i dešťové
kapičky sluší... :o)

Dari :o)